Časté otázky

Záměr Průmyslového Energetického Centra Neratovice (PECeN) je situován v areálu společnosti SPOLANA s.r.o.  Průmyslový areál, o rozloze 260 hektarů, se nachází v zastavitelném území pro výrobu a skladování – těžký průmysl a energetika, na dvou katastrálních územích - k.ú. Libiš a k.ú. Neratovice. Vedle hlavní aktuální provozní části SPOLANY – areálu nazvaného Chemopark, se na jižní a západní straně areálu rozkládá tzv. komerční zóna zahrnující území vhodné pro umístění externích podnikatelských subjektů. Území je určeno k chemické i strojní výrobě, k využití pro energetický průmysl, ke stavbám pro materiálové či energetické zpracování komunálního odpadu, ke zřizování skladů apod. 
Vlastní záměr je navržen do brownfieldu o rozloze cca 4 ha, místo bloku bývalé výrobny viskózové střiže. Tzn. na místě provozu, odstaveného a nevyužívaného od r. 2000.
Před zahájením výstavby PECeN budou rozsáhlé stavební a výrobní objekty, nacházející se na budoucím staveništi, v předstihu odstraněny. Tyto objekty, určené k demolici, jsou v současné době v havarijním stavu, jsou poškozeny stavební konstrukce, fasády, střechy, světlíky, do objektů zatéká.  
Realizací záměru PECeN tedy nedochází k záboru zemědělské půdy ani k umístění do hodnotné oblasti z hlediska ochrany přírody.

Projekt bude dodávat 100 % svých využitelných energií Spolaně
-    teplo v podobě technologické páry, v množství až do 800 000 GJ/r 
-    elektřinu v objemu cca 32 000 MWh/r 
Maximalizace výroby tepla v PECeN a dodávka páry do Spolany umožní nahrazení převážné většiny výroby páry doposud vyráběné v plynové kotelně Spolany. Spolana tak nebude muset spalovat zemní plyn v množství, které energeticky odpovídá dodávce páry z PECeN. Úspora zemního plynu díky provozu PECeN představuje až 20,4 milionů m³ ZP za rok, což pro srovnání reprezentuje spotřebu cca 16 000 domácností ročně. Tedy přibližně 6,6 % z celkové spotřeby zemního plynu domácností odebírajících zemní plyn ve Středočeském kraji. 
Úspora plynu, jako primárního fosilního paliva, také znamená úsporu emisí CO₂ - oxidu uhličitého, který má hlavní podíl na vzniku tzv. skleníkového efektu, v jehož důsledku dochází ke klimatickým změnám.
Je třeba současně konstatovat, že PECeN při své kapacitě termického zpracování odpadů 160 kt/r není schopen pokrýt veškeré tepelné potřeby provozů SPOLANY.  SPOLANA tak i nadále bude další část svého potřebného tepla, zpravidla v technologické páře, vyrábět ve vlastních chemických provozech. 
Provoz PECeN z hlediska vlivu na životní prostředí spadá pod předpisy ČR i EU a musí v rámci prevence prokazatelně plnit ty nejpřísnější emisní normy platné pro spalovací procesy. Bude použito čištění spalin, které zajistí plnění kritérií dle BAT/BREF (legislativa o nejlepších dosažitelných technikách). Hodnoty imisního příspěvku průměrných ročních koncentrací se dle jednotlivých sledovaných látek pohybuje v řádu desetin až několika jednotek procent imisních limitů. Imisní příspěvek samostatného provozu PECeN v lokalitě (bez zohlednění záměrem eliminovaných emisí ze spalování zemního plynu ve Spolaně) je v expertním posouzení zpracovatelů dokumentace vlivu stavby na životní prostředí (dokumentace EIA) celkově označen jako velmi malý, málo významný. 

Skleníkové plyny  (CO₂)  
Projekt PECeN je v rámci národní i evropské legislativy jako zdroj, který se považuje za CO₂ neutrální.
Při spalování se emise CO₂ uvolňují. V případě spalování odpadů ale přibližně z 50 % pochází ze spalování biologicky rozložitelných odpadů, kdy je uhlík během růstu rostlin z atmosféry postupně vázán, a pak se při spálení zase uvolní zpět. Tato část oběhu CO₂ je opakovatelný proces. 
V EU dlouhodobě probíhá diskuse a schvalování budoucího administrativního zařazení i provozů energetického využití odpadů do systému sledování skleníkových plynů. 
V každém případě přibližně ½ produkce CO₂ z energetického využití odpadů je bilančně neutrální, ve srovnání s výrobou stejného množství energií z fosilních paliv (z uhlí, plynu, topných olejů atd.)

V případě PECeN navíc dojde k redukci:
•    značného množství spalovaného zemního plynu a tím k přímé úspoře emisí CO₂ jinak vypuštěných do atmosféry;
•    spotřeby elektrické energie z veřejné sítě, která by se jinak musela vyrábět z fosilních paliv. Pokud pracujeme s úvahou vytěsnění a tím odstavení části potřebných zdrojů výroby elektřiny v ČR, uvažujeme takové odstavování na straně fosilních zdrojů, nikoliv obnovitelných. Jde tak o další úsporu CO₂ generovanou provozem PECeN;
•    množství odpadů, které by jinak byly ukládány na skládky. Tím dojde zároveň k omezení produkce skládkových plynů, které mají negativní vliv na klima ještě více než CO₂. 
Souhrnný efekt provozu PECeN celospolečensky znamená každoroční bilanční úsporu skleníkových plynů v řádu desítek tisíc tun CO₂.
 

Výstavba PECeN řeší problém jinak nevyužitelného směsného komunálního odpadu a ostatních odpadů vhodných k energetickému využití, které nemohou být recyklovány a jsou v současné době ukládány na skládky.
Energetické zhodnocení odpadů znamená využití jejich energetického potenciálu a úsporu primárních neobnovitelných zdrojů surovin a energií (fosilních paliv). Tím je zajištěna vysoká úroveň péče o životní prostředí v souladu s Evropskou hierarchií nakládání s odpady. 
Ve strukturách evropských zemí, zvláště západoevropských a severských, jsou provozy ZEVO pevně zakotveny v řetězci nakládání s odpady. Vždy, i po disciplinovaném třídění odpadů a využití jejich recyklovatelných částí, zůstává neopominutelné množství odpadů, které už společnost neumí ekonomicky využít, ale stále ještě mají alespoň energetickou hodnotu. A uložení takových zbytků do skládek je neekonomické a z hlediska životního prostředí méně příznivé.
Dle zdrojů od Evropské konfederace provozovatelů zařízení na výrobu energie z odpadů (společnost CEWEP) lze dokladovat postoj evropských států k provozům ZEVO. Zatímco v České republice bylo v roce 2019 energeticky využito průměrně jen 64 kg odpadů na obyvatele, ve většině států západní Evropy se tento údaj pohybuje výrazně nad 200 kg na obyvatele. A zdánlivě paradoxně je to nejvíce právě v těch zemích, které mají recyklaci odpadů na nejvyšší úrovni. 
 

Nový zákon o odpadech dosud levné skládkování zbytkových odpadů v ČR postupně znevýhodňuje. A to jak cenově, tak i nastavením fyzikálně-chemických parametrů a dalších kritérií, jejichž plnění od roku 2030 bude znamenat zákaz skládkování těchto odpadů. V souladu s Evropskou hierarchií nakládání s odpady, je povinnost využít energeticky zbytkové frakce odpadu, které není ekonomicky reálné využít jinak, a přitom ještě disponují dostatečnou výhřevností.
Evropské země s vysoce rozvinutým systémem nakládání s odpady, který se vyznačuje vysokou mírou recyklace, mají nejvyšší podíl energetického využití odpadu a nejnižší podíl skládkování.
Např. v Rakousku se odpad spaluje od roku 1963; od roku 2004 je zde skládkování spalitelného odpadu zakázáno zcela. Nyní se podle současného stavu techniky termicky využívá přibližně 40 % komunálního odpadu v 11 zařízeních na energetické zpracování odpadů a 51 zařízeních na jejich spoluspalování. Přesto je cca 60 % komunálního odpadu recyklováno.
Technologie „Waste to Energy“ (WtE) má v systému nakládání s odpady „funkci ledvin“. Tzn. ničí řadu škodlivých látek a výrazně snižuje hmotnost a objem odpadu. Navíc vyrábí elektřinu a teplo.
WtE zařízení nejsou konkurenty recyklace, ale kompatibilními doplňkovými partnery, kteří zpracovávají zbytkový odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí. I skládky jsou a nadále budou nezbytnou součástí moderních programů nakládání s tuhým komunálním odpadem, protože jsou konečnou destinací pro minerální nebo znečištěné frakce, které již smysluplně nelze v oběhu využít nebo to zatím neumíme.
 

Navržená kapacita závodu PECeN je 160 000 t/rok odpadů ročně. Přibližně z 50 % se jedná o směsný komunální odpad, který představuje zbytkový odpad ze separace komunálních odpadů z měst a obcí zejména Středočeského kraje.  Zčásti se jedná o objemný odpad (který je součástí komunálních odpadů) a částečně z ostatních energeticky využitelných odpadů.
Navržená skladba a množství odpadů vychází ze zkušenosti společnosti FCC a s ohledem na legislativní cíle ČR a EU. 
FCC se procesně zabývá celým rozsahem odpadového hospodářství. Od sběru a svozu různých druhů odpadů, přes jejich dotřiďování a předání využitelných frakcí k další recyklaci v souladu s hierarchií nakládání s odpady, uplatnění pro zbylé frakce (např. kompostování, tuhá alternativní paliva, energetické využití), až po skládkování zbytkových odpadů. Taková síť činností, geograficky rozložená na různých místech ve Středočeském kraji, představuje značný potenciál logistiky a zpracování různých druhů odpadů.
Provoz PECeN vůbec neuvažuje zpracovávání nebezpečných odpadů. 
 

Pokud jde o účinnost využití energie v zařízeních na energetické využití odpadu, tento parametr je sledován a vyžadován legislativně, na základě evropských i národních předpisů. 
Základem energetické ekonomie je tzv. kogenerační provoz, tzn. převažující současná výroba elektrické energie a energie tepelné. Tím dochází k minimalizaci energetických ztrát provozu.
Legislativním požadavkem pro WtE zařízení na energetické využití odpadů je splnění nejlepších dosažitelných technik (BAT/BREF), které pro energetickou účinnost předepisují minimální hranici účinnosti využití energie obsažené ve vstupním palivu (v odpadu) na evropsky uznávané úrovni 65 %. Jde o tzv. účinnostní faktor R1.
Projekt PECeN počítá s různými technickými úspornými opatřeními a snahou o maximalizaci využití zbytkového tepla a tím s dosažením účinnosti cca 76 %.
 

V podstatě žádná lidská činnost není bez vlivu na své okolí. Každý člověk, každé zvíře, automobily, či výrobní zařízení, vše produkuje nějakou stopu na životním prostředí. Stejně tak i zařízení na energetické využití odpadů není bez vlivů, ať už negativních či pozitivních. 
A je otázkou, jak významná tato stopa je v daném místě a čase, ve srovnání s jinými běžnými faktory v lokalitě a v porovnání s efekty, které nám daná činnost přinese. 
Navržené zařízení PECeN řeší způsob, jak získat užitečné energie z materiálu, který průběžně vzniká v souvislosti s lidskou činností. Jeho nevyužití, dle zákonné hierarchie nakládání s odpady, by bylo neekonomické, ale také proti zájmům ochrany životního prostředí. Energie, které zařízení přinese, by jinak musely být získávány nad rámec preferovaných obnovitelných zdrojů, a to mixem dosažitelných energetických zdrojů, které však lidstvo stále nedokáže pro své společenské potřeby plnohodnotně vyrobit bez částečného spalování fosilních paliv (uhlí, zemní plyn, topné oleje, atd.). 
A veškeré spalování sebou vždy nese nějakou emisi znečišťování ovzduší, vod, nebo půdy.
Provozy zařízení na energetické využití odpadů jsou systémem legislativních evropských i národních opatření ošetřeny tak, aby nemohly fungovat bez technicky velmi vyspělých systémů čištění emisí. Při stejné produkci tepla a elektřiny je emisní zátěž ze zařízení na energetické využití odpadů nepoměrně nižší oproti zisku energií z jiných fosilních zdrojů. Navíc energetickým využitím odpadů klesá nutnost ukládat tyto odpady na skládku. 
Vyhodnocením vlivu stavby na ŽP se zabývá legislativní proces dle zákona 100/2001 Sb. v aktuálním znění. Expertní závěr v dokumentaci tohoto hodnocení pro PECeN označuje celkový vliv na ovzduší jako velmi malý a s ohledem na imisní limity jako málo významný. 
Přínosnost projektu z hlediska bilance produkce skleníkových plynů je zmíněna v odpovědi na otázku „Jak PECeN přispěje ke zlepšení ovzduší?“ 
Z hlediska vlivu na vody - zařízení PECeN neprodukuje ze zvoleného čištění spalin žádné odpadní vody. 
Výstupem po spálení je zvlhčená škvára, která po vyzrání a stabilizaci může být uložena na skládky odpadů, nebo při splnění přísných kvalitativních kritérií i materiálově využita. Ze škváry, před jejím uložením, se ještě získá většina obsaženého železného šrotu a barevných kovů, které jsou určené pro další recyklaci. 
Jako odpad, kategorie nebezpečný, tak zůstává jen popílek z čištění spalin, který tvoří obvykle cca 5 % z hmotnosti vstupních odpadů. Ten je v souladu se zákonem ukládán po úpravě na zabezpečené skládky nebezpečných odpadů, případně je předán oprávněné osobě k dalšímu zpracování. 
Výběrem lokality brownfieldu v areálu Spolany je zaručena minimalizace vlivů záměru na faunu a flóru. Stavba nevyžaduje zábor zemědělské půdy, nedotýká se zájmů ochrany kulturních, historických ani chráněných přírodních hodnot. 
 

Monitorovací systém emisních měření bude zajišťovat kontinuální měření emisí. Výsledky kontinuálního měření emisí budou v rozsahu a způsobem stanoveným zákonem č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění, vyhláškou č. 415/2012 Sb., v platném znění průběžně zaznamenávány, vyhodnocovány a uchovávány. Data zjišťovaná kontinuálním měřením musí být chráněna proti pozměňování a budou poskytována ve formě stanovené vyhláškou.
Legislativní nastavení určuje, že zařízení na energetické využití odpadu má preventivně nejnižší emisní limity ze všech průmyslových spalovacích zařízení. Rutinní provoz pak musí s rezervou dosahovat lepších než zákonných výsledků, z nichž některé jsou dokonce na hranici detekce měřicích přístrojů. 
 

Zvolená technologie suchého čištění spalin umožňuje čištění spalin bez vzniku odpadních vod. Čištění pomocí sody bikarbony a aktivního uhlí je doplněné kombinací cyklonových odlučovačů popílku, kaskádou dvou látkových filtrů a katalyzátorem na DeNO_x.  Vše suchou cestou, bez produkce odpadních vod.
Jediné odpadní vody, odcházející z provozu PECeN do kanalizačního systému sběru vod Spolany a pak dále na čistírnu odpadních vod Spolany, jsou tvořeny jen menším množstvím vody z přípravy demivody, tedy z úpravy doplňovací napájecí vody pro kotel (odkalování a odstraňování minerálních nečistot obsažených ve vstupní vodě). 
Mezi odpadní vody se řadí i vody splaškové ze sociálního zařízení provozního personálu. I ty budou samozřejmě čištěny prostřednictvím ČOV Spolana.
 

Ve zkratce škvára a popílek. 
Po vyhoření odpadu vypadává škvára do chladiče škváry, kde dojde k jejímu zvlhčení vodou. Následně je na dopravních pásech magnetickými separátory oddělen železný šrot určený pro další využití. Zvlhčená škvára bude přepravována do lokality areálu skládky Uhy, kde na vymezených prostranstvích bude docházet k řízeným procesům úpravy škváry. Postupné zrání a dosychání, úprava frakcí (mletí a dotřídění), strojová separace barevných kovů pro jejich navrácení do cirkulární ekonomiky. Stabilizovaná upravená škvára pak může být uložena na skládce.
Pokud dojde k prověření a potvrzení přísných ekologických parametrů škváry, bylo by možné uvažovat o nabídce takové škváry pro materiálové využití do vhodných podsypových aplikací ve stavebnictví. Substituce některých stavebních hmot využitelnou škvárou může ušetřit část přírodních zdrojů, včetně úspor produkce skleníkových plynů při jejich přírodním dobývání a zpracování. 
Zpracování popílku je přísně regulováno. Obvykle bývá přidáno solidifikační (stabilizační) pojivo a pak může být stabilizovaný popílek uložen na skládkách nebezpečného odpadu. FCC disponuje v ČR několika zařízeními tohoto typu. Alternativou může být způsob používaný v několika západoevropských zemích, tj. transport a uložení popílku do vytěžených hlubinných solných dolů – např. do Německa. 
 

Doprava odpadů je řešena s ohledem na minimalizaci zátěže životního prostředí a na efektivitu ekonomiky provozu. 
Svozový systém odpadů se předpokládá na základě těchto zásad:
• Odpad do PECeN bude z bližších městských a obecních lokalit svážen přímo, obvyklými „kuka“ vozy.
• Ze vzdálenějších lokalit (nižší desítky kilometrů) bude odpad svážen do existujících překládacích stanic FCC, ve kterých funguje systém překládání a dotřiďování vybraných frakcí odpadů. Odpad určený pro energetické využití pak bude v uzavřených kontejnerech převážen nákladními soupravami do PECeN. Existující překládací stanice jsou např. Lovosice, Praha – Kyje, Praha – Ďáblice, Úholičky, v jednání a přípravě jsou další místa ve Středočeském kraji.
• Ze vzdálenějších lokalit bude možnost dopravy i po železnici v uzavřených kontejnerech se stlačeným odpadem. Železniční vlečka navazuje na manipulační plochu v areálu PECeN. Vykládka z vlaku je formou natažení kontejnerů z vagónů na nákladní automobil, který dále pokračuje přes silniční váhu do haly příjmu odpadů, kde kontejnery vysypává.
• Veškerá nákladní doprava, zahrnující vše od návozu odpadů do PECeN, přes doplňování pomocných látek a chemikálií až po odvoz zbytků po spalování, znamená při plném provozu průměrně 33 nákladních vozidel v pracovní den, resp. 3,3 ks nákladních vozů za hodinu. 
 

Pracovní příležitosti jsou tvořeny již při samotné výstavbě závodu. Počítá se až téměř se stovkou zaměstnanců po dobu 2-3 let výstavby. Provoz PECeN vytvoří přibližně 35 stálých pracovních míst. Zahraniční studie ukázaly, že v odvětví využití odpadu vytváří každý zaměstnanec tři další pracovní místa v daném regionu – ve vazbě na stavebnictví, restaurace, průmyslové služby a údržbu, dopravní služby.
Vedle přímých dopadů na zaměstnanost v odpadovém hospodářství je v tomto případě zřejmý i fakt koexistenční podpory a pomoci k výrobní konkurenceschopnosti a tím i zaměstnanosti v partnerském subjektu SPOLANA. Např. fakt vytěsnění větší části potřeby Spolany spalovat zemní plyn pro výrobu technologické páry jistě nese žádaný efekt energetické zdrojové transformace domácího průmyslu. Jde o odklon od fosilních paliv a od značné závislosti na dnes nedostatkovém zemním plynu. A to přispívá k životaschopnosti výrobních provozů a tím i trvalé zaměstnanosti.
 

V porovnání s technologiemi zařízení na energetické využití odpadu ze 70. až 90. let dvacátého století došlo díky moderním technologiím a díky zpřísnění legislativních předpisů platných v rámci Evropské unie k zásadnímu zlepšení v oblasti emisní stopy nových i stávajících zařízení.  
Získání užitečných energií (teplo a elektřina) pomocí PECeN má ve srovnání s výrobou takových energií z fosilních zdrojů významně menší imisní dopady v regionu. To ve srovnání jak s průmyslovými teplárnami a elektrárnami, tak i s domácími topeništi. Obecně bývá provoz energetického využívání odpadů s jistým nadhledem srovnáván emisně s provozem spalování zemního plynu. V některých parametrech ho i překonává, např. v bilanci vzniku a produkce CO₂. Protože však během spalování odpadu reálně vznikají nebezpečné zplodiny, tak zákonem požadovaná a provozně garantovaná minimalizace zátěže pro okolí je dána díky rozsáhlému a spolehlivému několikastupňovému čištění spalin ze zařízení. 
Z hlediska vlivu na vody – v našem případě je zvoleno tzv. suché čištění spalin, bez produkce odpadních vod z takového čištění.
Expertní posouzení dopadů zařízení PECeN na životní prostředí (vycházející z dokumentace hodnocení vlivu zařízení na životní prostředí, dle zákona 100/2001 Sb. v platném znění), charakterizuje souhrnný dopad na kvalitu ovzduší od PECeN jako velmi malý, z hlediska imisních limitů pak málo významný.
Konkrétním umístěním provozu PECeN do brownfieldu uvnitř rozsáhlého průmyslového komplexu, na místě chátrajícího bývalého chemického provozu, je zaručena minimalizace vlivů záměru na faunu a flóru. Stavba nevyžaduje zábor zemědělské půdy, nedotýká se zájmů ochrany kulturních, historických ani chráněných přírodních hodnot.
 

Zařízení a jeho provoz nepředstavuje žádné riziko vzniku zápachu. 
Doprava odpadu je v menší míře řešena obvyklými „kuka“ vozy, větší část pak z překládacích stanic v uzavřených ocelových kontejnerech, tedy bez pachové komunikace s okolím. 
Přivezený odpad se zaváží do kryté a uzavíratelné přejímací haly, kde se vozy či kontejnery vysypávají do bunkru odpadu, s objemovou kapacitou cca 5 dnů provozu. Vzduch z bunkru i z přejímací haly je kontinuálně odsáván a využíván pro spalovací proces. Vytvářený podtlak v bunkru, tím i na vratech bunkru a v přejímací hale, zabraňuje tomu, aby zapáchající vzduch opouštěl zařízení. Nasávaný vzduch se spaluje společně s odpadem a následné zplodiny prochází systémem čištěním spalin. Během provozu proto ze zařízení nevychází žádný zápach, a to ani ze vstupních, ani z výstupních proudů.
Pro případ provozních odstávek nebo poruch provozního zařízení je vzduch z bunkru odpadu nasáván (vytvářen podtlak) pomocí havarijního odsávacího systému a je pachově neutralizován a zbavován i případného prachu pomocí filtru s aktivním uhlím.
 

V technologii PECeN na spalování odpadu nebyla navržena žádná experimentální technologie. Zvolená technologie nebo technologické celky jsou dostatečně v praxi realizované a úspěšné. Z tohoto důvodu není navrhovaná stavba více riziková než podobné energetické stavby.
Pro sledování eventuálního zahoření v zásobníku odpadu budou instalovány vhodné termokamery s automatickým vyhodnocováním v řídicím systému provozu. Souběžný je optický dozor jeřábníka v hale bunkru a provozního operátora na velínu.
Instalována bude
•    Elektrická požární signalizace, s výstupem do automatických hasicích prostředků v rámci provozu PECeN, se zavedeným signálem do velínu operátora a se signálem propojeným i na velín hasičského záchranného sboru SPOLANA.
•    Hašení případného zahoření v bunkru či v násypce kotle je prioritně řešeno lokálně tzv. hasícími monitory pro lokální vodní proudové hašení a pro vytváření vodní clony.
 

Zkušenosti z areálu SPOLANY při dramatických povodních v roce 2002 a v menší míře i v roce 2013 byly zahrnuty do projekčního řešení provozu PECeN.
Projekt se nespoléhá jen na připravovanou protipovodňovou ochranu v úseku Neratovice – Spolana – Libiš. Ta má podobu betonové zdi o několik desítek cm převyšující úroveň „stoleté vody“. Stavba této zdi by měla ochránit níže položenou zástavbu obou měst i celý areál SPOLANY.
Základem vlastní pasivní protipovodňové ochrany provozu PECeN je zbudování základní desky pro umístění technologií provozu PECeN v úrovni +2,4 m nad okolním terénem. Tím bude dosaženo ochrany technologií i proti hladině vody z roku 2002, nezávisle na protipovodňové zdi.  
 

Klíčovým zařízením v regionu je ZEVO Malešice v Praze. Svou kapacitou, která je díky modernizaci postupně navyšována na cca 394 000 t/r odpadu, slouží toto zařízení prioritně pro hlavní město Prahu, jako samostatný krajský celek.
Nedostatečná kapacita, respektive úplně chybějící kapacita, ve středních Čechách pro energetické využití již dále nevyužitelných odpadů (odpady dosud skládkované, ale stále s energetickým potenciálem) vedla k úvaze a přípravě zařízení ZEVO v lokalitě elektrárny Mělník – Počáply, s kapacitou 320 000 t/r odpadů.
Souběžná příprava zařízení PECeN, ve Spolaně, s kapacitou 160 000 t/r, je bilančním doplněním plánu u Mělníka. Je to kapacita vycházející z konzervativního pohledu naší společnosti, tedy společnosti nakládající desítky let s odpadem v ČR a působící i v řadě zemí západní i střední Evropy. Lokálně byla zvážena i existence stávajících spalovacích zdrojů (Liberec, Plzeň) a i plány budoucí – v Ústeckém a Královéhradeckém kraji.
Jestliže dojde k uvedení do provozu obou takto investičně i časově náročných projektů (Mělník i PECeN) ve středních Čechách, tedy v nejlidnatějším kraji v ČR, pak jejich souběžná kapacita naplní výhledové potřeby středních Čech, spolu s doplněním kapacitní potřeby pro živnostenské a průmyslové odpady z Prahy. To s ohledem na krajský plán odpadového hospodářství a s ohledem na cíle nového zákona o odpadech. Ani sebeintenzivnější třídění odpadů a recyklace využitelných částí nedokáže eliminovat existenci zbytků, o které není ekonomický zájem a nejsou ani známy vhodné zpracovatelské technologie. Pak takový zbytkový odpad lze využít alespoň energeticky a neplýtvat cenným materiálem. 
Z existence obou souběžně připravovaných projektů bude díky zdravému konkurenčnímu prostředí profitovat celý region a jeho obyvatelé. A naopak, pouze jedno, nebo dokonce žádné zařízení tohoto typu ve středních Čechách, by k příznivé cenové hladině odpadového hospodářství zřejmě neprospělo.